Florencie, kolébka světové renesance, jejíž historické centrum bylo již v roce 1982 zapsáno na Seznam světového dědictví UNESCO, je metropolí Toskánska i stejnojmenné provincie. Město založili veteráni armády Julia Caesara roku 59 př.n.l. a dali jí název Kvetoucí (Colonia Florentia). Dnes zde žije přibližně 370 tisíc obyvatel, v sedmdesátých letech minulého století se však toto číslo blížilo k půl milionu.

Někdejší významná městská republika se později stala medicejským vévodstvím a velkovévodstvím. Právě za vlády slavného rodu Medici dosáhla Florencie svého největšího rozkvětu. Medicejští byli členy bohatého měšťanského rodu, provozujícího banky. Florenciivládli v několika etapách a za jejich "panování" došlo nejen k nejvýmaznějšímu stavebnímu rozvoji města, ale také k přizvání největších umělců své doby, kteří zde mohli uskutečňovat své sny a plány.

Vyjmenovat všechny slavné osobnosti, které zde působily, je takřka nemožné. Ze slavných rodáků je nutno jmenovat alespoň ty nejvýznamnější. Architekta Brunelleschiho, sochaře Donatella, malíře Botticelliho, básníka Dante Alighieriho nebo členy rodu Medici v čele s francouzskou královnou Kateřinou a Cosinem I., zvaným Il Vecchio. Pochází odsud i několik dalších králů nebo papežů.

Stavba, která po patnácti stoletích odebrala římskému Pantheonu světové prvenství ve velikosti chrámové kopule. Čtvrtá největší církevní stavba světa, schopná pojmout najednou až 25 tisíc návštěvníků. Dominanta města, 107 metrů vysoký klenot světové architektury. Na vrcholu katedrální kopule stojí lucerna v podobě malého chrámu. Stavba katedrály Santa Maria del Fiore byla zahájena roku 1296 Arnolfem di Gambio. Až do roku 1375 obklopoval nový chrám původní, mnohem menší, raně křesťanský kostel Santa Reparata. Zbytky tohoto kostela jsou dodnes viditelné v podzemí dómu. Katedrála byla dokončena v roce 1388, Brunelleschiho kopule však pochází až z období let 1420 - 1424. Průčelí je novogotické, pochází z roku 1887, a jeho autorem je architekt de Fabris. Je obloženo bílým, zeleným a Růžovým mramorem a plně respektuje historickou podobu chrámu. Interiér, 153 metrů dlouhého chrámu, je trojlodím ve stylu strohé italské gotiky. Zdobná je jen kopule, kterou vyzdobili Vasari a Zuccari v letech 1572 - 1579 svými freskami.     stavby církevní https://www.ecmvimperk.estranky.cz/

Vedle katedrály stojí zřejmě nejkrásnější zvonice v Itálii, Giottova stavba z let 1334 - 1359. Zvonici, vysokou 84 metrů (o hraně 14 m), vyzdobili takoví umělci jako Andrea Pisano, Alberto Arnoldi nebo Donatello. Sochy jsou však v dnešní době již nahrazeny kopiemi. Na vrchol zvonice vede 414 schodů a je obložena, rovněž, mramorem tří barev.

Součástí katedrály je i vlastní muzeum (Museo dell´Opera del Duomo), nacházející se za oltářním chórem. Jsou zde vystavena umělecká díla, pocházející nejen z katedrály, ale i ze zvonice a křestní kaple. V muzeu je možno vidět skutečné skvosty umění, v čele s Michelangelovou Pietou a Donatellovým zpěváckým kůrem a Magdalenou.